Vzdávat se umí každý, ale opravdový hrdina padne na dno, z něhož se zvedne a pokračuje zase výš, s mnohem větším úsilím a silou....

Březen 2010

Tak tu bude apríl

31. března 2010 v 22:00 Den za dnem
Tož bude Apríl, važení a milí.
Slyšela jsem, co provedla jedna manželka svému muži : naplnila vanu studenou vodou, nalila do ní červené víno, na zrcadlo dala dopis na rozloučenou a pak si do ní lehla a čekala....
Co na to manžel netuším, faktem je, že bych ji osobně asi za tohle utopila, to už je fakt drsnej humor, byť fantazii se meze nekladou, sama bych si po pár událostech zrovna ze smrti legraci nedělala....
Mé hubnutí nabralo netradičně tradiční směr -jojáč jako prase a nejlepší (nebo nejhorší???) na tom je, že přesně vím, kde byla chyba a jaksi jsem zjistila, že když se fakt potřebuju přežrat, museli by mě zavřít do okovů, abych to neudělala...
Budiž mi toto jedním z motorů na překonání.
Kámoš mi nabídl jít lézt na stěnu, což jsem odmítla, neboť jednak vepřík na stěně nevypadá pohledně, pak bych se při roztahování sedáku propadla hanbou, jako na táboře, zešílela strachy už někde ve třech metrech a hanbou, protože bych nevylezla nahoru.
Nechám si to na tábor, kde se sice můžu propadnout hanbou, ale těm lidičkám (resp. vedoucím) tam věřím.
Byla jsem u Urgona, jízda parádní, chvílemi jsme oba chytali lenoru, dokonce jsem mu na konci povolila nánosník a nechala ho chvílemi popásat (u toho se modlila, aby mě neviděl trenér, protože by mi za to utrhnul hlavu).
Jinak švihadlo je pomocník k nezaplacení, moc mi pomáhá. Kámoš mi poradil dělat kliky s nohama (chodidly) na posteli, že je to výš a víc namáhavé.
Uznávám, je to těžší, ale ne tolik tragické, nicméně mým ručkám to neuškodí.
Poslední dobou se mi opět ozývají ty vazy v koleni, že najednou začnou být hrozně v noze cítit, taková lehká bolest, už mě to začíná mírně iritovat :D
Depku jdu zítra zapít s kámojdou, která ji má poslední dobou taky jak vyšitou, tudíž bude pokec a alkáč, jak jináč.....
Upozornění pro případné naivní lidi : ALKOHOL OD DEPRESE NEPOMŮŽE, LEDA CHVILKOVĚ, ALE SPÍŠ JI NAOPAK JEŠTĚ NAVÝŠÍ. NEPODPORUJI ALKOHOLISMUS!
Sama jsem si toho vědoma, ale beru to hlavně jako dámskou jízdu, pokec o všem (ne)důležitém, ale nerada bych tu byla za nějakou ochlastku, to rozhodně nejsem.
Dopoledne držte palce, aby nepršelo, chci jet za kobylkou Vendy a protáhnout jí nohy......
Hele, končím, nějako jsem se rozkecala.
Tak přeju nádhernej Apríl a rozhodně napište fórky, jakými jste koho nachytali, ať je legrace a inspirace :-)
Jeden už mám nachystanej pro onu kámošku-že dámská jízda se ruší z důvodu nepodpory rodičů :D

A je to tu zase...

28. března 2010 v 20:18 O mně
Tak je tu zítra pondělí, škola....
Dobře, o tom víme všichni....
Dneska odjela Hanka....
Viděla jsem ji moc ráda, to jako rozhodně ano, ale jestli to bylo počasím, nebo tak.... Těšila jsem se, až zase budu sama. Nerozumím tomu, Hanička je andílek, člověk schopný nakopnout,povzbudit, vyburcovat...
A já? Těšila se zase na klid... Asi se ze mě stal člověk - samotář.... Já jsem prostě raději sama. Nebo jsem jenom sobeckej bezohlednej frocek?? Bože, jestli jo, dej, ať mě někde radši zamorduje nějakej úchyl.(Hmmm.... A to píšu já-ateista)...
Nebrečím, nebudu.... Necvičím-budu. To je to jediné, co mě baví, protože mě to ničí (myšleno v takovým tom krásným, kdy člověku po tréninku umírají ruce, nohy, záda a kdesi cosi a přesto je mu líp, než předtím). Začínám mít pocit, že jsem prostě blázen...
Ptám se sama sebe už dlouho-Quo vadis, Fitty???

Víkend

26. března 2010 v 14:58 O mně
AHojky lidičky. Tak před námi je víkend, který je pro mě za normálních okolností symbolem posezení v hospodě, případně diskoték a koní, ale hlavně dlouhého spánku.
Tento však bude ve znamení přátelství a vzpomínání, neboť přijede kamarádka, s níž se znám už vela rokov, ale asi tak 5 let jsme spolu nikde nebyly, osobně dokonce ani nemluvily...
Sice mi její přítomnost bude připomínat onu osůbku, jež mi odcestuje, ale nevadí, co nadělám....
Moc se na Hanďu těším, jen vás ochudím o články, nicméně vám taky přeju moc fajnový víkend, byť s počasím naprd, jak jsem slyšela, ale co... Vždy může být hůř :-)
Zdárek:-)

Zabít crossaře

24. března 2010 v 19:06 O mně
Tak dnes opět u koní, jen kapku jinde. A nevěřila bych, jací jsou motocrossaři dementi.
Najížděla jsem s Urgonem na 3 bidla položená za sebou, pěkně v poklidným klusu a za mnou najednou motocrossař. Na plyn šlapal opravdu poctivě...
Urgon se samozřejmě lekl, začal cválat a řítili jsme se na ty bidla - s vyděšeným koněm ideální šance, jak se pěkně přerazit.
Naštěstí ten zlatej kůň podle mýho pohybu těla poznal, že jestli přeskočí ty tři bidla zároveň (to máte zhruba 5 metrů), rozmáznu se na zemi jak omeleta a přece jen skočil ještě mezi ně.
Tudíž jsme si ještě kapku procválali, než se to andělský stvoření nechalo zastavit, já mu šťastně padla kolem krku, trenér vlítnul do cesty dalšímu crossařovi a hodil mu tam kus ohrady. Frajer na motorce si ani netroufl jet k němu, otočil to a projel to lesem... Ti lidi jsou někdy fakt dementi, nezodpovědný k tomu.... Kdyby na tom koni seděl nějakej začátečník, i kdyby nejeli přes bidla, mohl se pomlátit....
Tak, to jen z mýho chudýho života :-)
Holky, dotaz : vadí kakao v tvarohu? Nebo co do toho jinak dát, aby to mělo chuť? Samotný to nedám, na to nemám :(
Okouknu, jak se vede u vás....

Je na čase, aby se Fitty zase vzchopila

22. března 2010 v 13:58 O mně
Nu, je to tak.... Nejhorší deprese snad odezněla, víkend byl ve znamení práce a koní.....
,,Dělání, dělání, všechny smutky zahání, dělání, dělání je lék..." A je to pravda.... Zjistila jsem, že na zapomnění je nejlepší hodně těžká a vyčerpávající fyzická práce.....
Zase jsem se rozežrala, potřebuju se srovnat, je to hrůza se mnou....
Tudíž tento týden začínám naplno, je na čase si dokázat alespoň v tomhle, že na to mám....
Jo, dneska jsem byla u zubáka. Mám odmalinka křivý zuby a malou pusu, dneska jsem se dozvěděla, že jsem velice komplikovaný a beznadějný případ. Že já mám pořád něco extra?
No, jdu si vymyslet nějakou činnost, večer hodím cvíčo. Tak ať se daří
A abych ještě nezapomněla - Děkuju vám všem za podporu!

Co jen říct?

15. března 2010 v 19:30 O mně
No, zlata moje drahá, já vám ani nevím....
Nějak to jde se mnou do háje.
Jsou chvíle, kdy se i zasměju něčemu, co mi přišlo děsně vtipný, ale najednou nevím, co to bylo. Spadne mi úsměv a já cítím, jak se mi povolily mimické svaly a v tu chvíli pochopím, že jsem se nesmála ničemu, ale jen se usmívala, protože to dělali i ostatní.
Nejhorší to je, když s někým mluvím. Odpovídám, ale když se po minutě vzpamatuju a ,,přijdu na chvilku k sobě", dojde mi, že vlastně nevím, o čem byla řeč, ani co jsem odpovídala, či dokonce radila.
Připadám si, jako bych byla v místnosti, točila se dokola s rozpaženýma rukama a není nic kolem mě. Moje myšlenky jsou jen u jednoho člověka a já to zatím nedokážu zlomit.
V pátek jsem byla s kamarádkou v hospě a pila, protože jsem doufala, že mi to pomůže zapomenout alespoň na kratičkou chvíli.
Ani té chvilkové spásy jsem se nedočkala, byť jsem se cestou domů motala jako blázen. Padla jsem do postele, pustila si mp3 a prostě se mi z očí začaly řinout slzy, který jsem sice po chvíli zastavila, ale to bylo vše. Nespalo se mi dobře, zdálo se mi o něm, ale bylo to trhané a zmatené. Kdyby mi alespoň druhý den bylo blbě, abych se proklínala, ale ani to se nekonalo.....
V sobotu jsem šla večer do hospy zase, už jsem ani tolik nepila, přesto po zalehnutí do postele probíhalo to samé.
V neděli jsem usla někdy po druhé ráno a to jsem šla spát v jedenáct.
No a dnešek ve škole? Pohledy do blba, byla jsem prostě mimo. Je mi fakt příšerně......
Jediný, co mě jakžtakž na chvíli spasí, je vyjížďka na koni, jenže tam se teď nedostanu kvůli počasí....
Nevěřily byste, jak bych si přála prostě usnout a když už, tak se probudit až za hodně dlouho, s prázdnou hlavou bez paměti.... Alespoň na toho jednoho člověka.....

Dlouhá noc.. A prázdno

11. března 2010 v 11:18 O mně
Člověk by až nevěřil, jak některé zprávy dokáží nejen zkazit den a dohnat člověka k slzám, který si prostě nechce připouštět, protože ví, že mu v ničem nepomůžou...
Včera jsem se vlastně úplnou náhodou dozvěděla o odjezdu jedné osůbky, nebudu to tu rozepisovat, ale dlouho, dlouho tohoto člověka neuvidím.....
Přiznávám, sice být v jeho blízkosti je pro mě jako být sevřená ve svěrací kazajce, jako by mě dusili a já se nemohla bránit, ale pořád je mi to milejší, než když má odjet......
Dnešní noc byla dlouhá... Budila jsem se, přemýšlela, na chvíli usínala.... A zase přemýšlela....
Můžu jen doufat, že si ten odjezd ještě rozmyslí...

Nová účastnice soutěže ,,DO FORMY"

7. března 2010 v 17:39 Jezdectví

Ano ano, dámy, je to tak.....

Sice nedobrovolně (no, nedobrovolně, řekněme, že jsem se jí neptala), ale účastnicí naší super soutěže se stává i Vendy, neboť zima se na ní pěkně vyřádila.
Míry : netuším, ale HODNĚ
Váha : netuším, ale HODNĚ
Energie : na kraviny velká, jinak NULOVÁ
Motivace : u ní jde hlavně o klouby, tudíž ZDRAVÍ
A tady ještě foto :
Prosím, omluvte nekvalitu fotek, ale byla jsem za ní po několika týdnech, tudíž riskovat úraz své zrcadlovky jsem nemínila....
Tak co? Přijímáte ji do soutěže? Rovnou upozorňuji, že u ní se ani tak nebude měnit jídelníček, jako způsob pohybu

Jídlo už mi leze na mozek i v noci

6. března 2010 v 10:54 O mně
Nojo, holky, je to tak... xD
Dneska jsem se pořád budila a zdály se mi takový ty sny o jídle - že jsem se přecpala, čímž jsem narušila svůj plán, pak že jsem snědla něco moc pozdě v noci, což mi opět narušilo režim... Pokaždé, když jsem se probrala, vydechla jsem úlevou, že to tak není, že se naopak celkem držím....
No prostě psycho
Včera se nakonec házení hlíny nekonalo, jsem i docela ráda-ve škole jsem měla problémy držet se v bdělém stavu, nevyspalá, bolelo mě celé tělo.... Tak jsem si dala regenerační den.
Dneska jdu do toho bazénu, tak i doufám, že se mi tam trochu uleví ohledně namoženosti svalů, že mě to protáhne.... (Haha, anebo se pak už nehnu vůbec:D)
Včera jsem si ještě udělala mega radost a koupila si arašídový máslo (sice jsem měla bankovky mokré od slz, když jsem ho platila, neboť maminka se sekla, že tohle prostě kupovat nebude, ale co, dělám to pro sebe...)
Jo, matinka na mě včera prej : ,,Ty už přestaň posilovat a začni hubnout!"
Má cenu říkat, že jsem měla sto chutí být velice neslušná?
Ale přesně, jak to řekla G.I.Jane : ,,Čím víc mě ničej, tím víc mě donutěj to nevzdat!"
Jo, holky, něco mě napadlo... Po cvičení je povolený ovoce kvůli cukrům, nešlo by nahradit tímhle :
To pití má na 100 ml :158Kj (38Kcal), sodík 0,6%, cukr 8g
Vím, že toho cukru je hodně v tý půllitrový lahvi, ale byl to jen nápad vzhledem k tomu ovoci... Díky za názory:-)

Kapku vyřízená.....

4. března 2010 v 18:13 Den za dnem
Zdravím :-)
Nadpis momentálně sedí na můj stav, neboť tento týden jedu takto :
Pondělí- posilko doma
Úterý- házení hlíny (s tatíkem ji musíme vyhazovat a odvážet, nejhorší je, že v tom jsou i cihly, člověk by nevěřil, jakej bordel v tý zemi najde) + posilko
Středa- jízdárna (po dvou měsících, koník zlatý, ale stejně sotva lezu)
Čtvrtek- házení hlíny + posilko
Zítra jsem se rozhodla, že budu dělat jen tu hlínu a posilko vynechám
V sobotu chci jít do toho bazénu, tak snad do toho nic nevleze.... No a školička? Néééééééérvy.... Ale co se dá dělat, že
Ale přiznávám, jsem opravdu hotová, těším se na sobotu, až se prospím :-)

Hurá, je na čase začít pořádně :-)

2. března 2010 v 18:31 Můj plán
Zdarec lidi:-)
Tak dnes mi dorazilo ono vysněné švihadlo zakoupené na Aukru. Za 135 i s dovozem, nekupte to Počítá sice kcal a počet skoků, ale to mě tolik nezajímá, jde mi spíš o to, že je to přesně ten materiál, jaký jsem potřebovala - švihadlo skvěle létá a už jen tím vás stimuluje ke skoku a je to fakt bomba :-)
A nejlepší je, že ve sportu stojí kolem 300Kč
Čekají mě teď jarní prázdniny, tak začnu s kardiem nalačno, jsem na sebe zvědavá :-)
Zítra po dvou měsících ke koním a jezdit, trošku se bojím, s trenérem si teď kobyla stoupla na zadní a převrátila se na něj, tak doufám, že můj milovanej Urgónek je pořád normální a to jaro ho nechá co nejvíce klidným :-)
Jediný, co mi kazí náladu je předpověď počasí - já už sníh NECHCI!
Když mi to vyjde, jdu v sobotu do bazénu, na což se moc těším, neboť voda je mojí druhou velkou láskou hned po zvířatech :-)
Tak, to je asi o mě momentálně vše :-)